V. Ložek, J. Kubíková
Současný konzum krajiny
Jesenický rybník
.
Velký Jesenický rybník je jedním z mnoha rybníků, jimiž člověk obohacoval obraz středočeské krajiny již od středověku.
(foto P. Mudra)


 

Během posledního století se neobyčejně zvýšil tlak na využívání krajiny — většinou s neblahými následky. Příčinou není jen nárůst lidské populace, ale i stále se zvyšující nároky jednotlivců. Již dávno nestačí chalupa nebo byt ve městě, ke standardu patří i rekreační chata, auto, různá sportoviště a s nimi spojená zařízení jako lanovky a lyžařské vleky, hustá sít komunikací a tak dále. Obdobně tomu je i s těžbou nerostných surovin, rozmachem průmyslu a dopravy. Ve všech případech jde o zábor určitých ploch, jejichž rozsah má vzestupnou tendenci. Krajina se místy mění k nepoznání. Na místě harmonické zemědělské krajiny pokryté zelenými lesy se dnes rozkládá pustina povrchových dolů a výsypek, které se rozlézají i do sousedství. Místo horských lesů vidíme pusté hole s pahýly udušených stromů, místo trempských osad o několika srubech rozlehlé chatové zástavby. A méně a méně zdravé a krásné krajiny pro ty, kteří v ní hledají odpočinek od městského shonu. Spotřeba krajiny, která se stává komerčním zbožím, je jedním z hlavních ekologických problémů současnosti.

Pestré a zajímavé prostředí představuje samo o sobě cennou hodnotu, jak dokládá nejen soustředění turistiky do určitých oblastí, ale i ceny pozemků v takových okrscích. Členitá krajina, kde se střídají vrchy a skalnatá údolí s lesy, lukami a vodními plochami, je daleko atraktivnější než rovina pokrytá lány byť i těch nejúrodnějších polí. Louka plná květů je nepochybně krásnější a lákavější než úhor s bodláčím a kopřivami. A přece těchto malebných krajin stále více ubývá, mizí krásné druhy rostlin, celé hory — krajinné dominanty — se mění na haldy kameniva, tůně s lekníny jsou zasypávány a vodní toky měněny na kanály v betonovém sevření. Krajina se stává stále jednotvárnější, nabývá šedé uniformity, a ztrácí tak svůj svéráz, který míval nemalý vliv i na její obyvatele. Toto ochuzení, jež se projevuje úbytkem významných rostlin živočichů i zploštěním terénu, představuje jev, který souborně označujeme jako pokles nebo ztrátu krajinné diverzity.

.
Posázavská trať překonává rokli Kocour kamenným viaduktem s klenutými oblouky, který spolu s tarasy a tunely harmonicky včlenil železniční těleso do romantické krajiny Posázaví.
(foto P. Mudra)


Posázavská trať 


Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR