Těžba nerudních surovin
 

Zajímavá je i těžba nerudních surovin. Jílovce a keramické jíly poskytovaly keramické suroviny pro proslavené provozy v Rakovníku, Berouně, Kostelci nad Černými Lesy i v samotné Praze. V radotínské Cikánce byl těžen červený mramor. Určitý význam měla i těžba sklářských písků a křemenců — například na hoře Písek v Brdech. Všude byly zakládány cihelny a lomy. Centrem cihlářství se stala Praha, ale velké cihelny na sprašových závějích fungovaly také na Kolínsku, Mšensku i v Horkách nad Jizerou. V mnoha případech poskytly archeologické nálezy i kosti mamutů. V těžbě vápenců patřilo klíčové postavení Radotínskému a Prokopskému údolí, dobývacímu pásmu Amerika a koněpruské oblasti. Rozvoj středočeských měst a vesnic byl urychlen i tím, že bylo možné stavět z místního materiálu. V současné době jsou v provozu velké lomy Špička a Hvížďalka v Radotínském údolí, velkolom Čertovy schody v Koněprusích, lomy na kámen na Zbraslavi, v Plaňanech a na řadě dalších míst. Písky a štěrky se těží zejména z říčních teras v okolí Mělníka.

.
Jámové lomy Mexiko a Velká Amerika až překvapivě zpestřily plošinatou krajinu na severozápadním okraji Českého krasu a postupně se staly nejen cílem trampů hledajících romantiku, ale i refugiem mnohých ohrožených rostlin a živočichů.
(foto P. Mudra)


Jámové lomy
 
Střední Čechy poskytly i řadu netypických surovin, na které byla vázána místní výroba. Na Dobříši byly těženy jemnozrnné kambrické břidlice na výrobu brousků na kosy a nože. Již na předměstí Prahy ve Velké Chuchli byl pro cukrovarnický průmysl hlubinným způsobem dobýván dolomit. Z ultrabazických hornin, které jako drobné ostrůvky vystupují mezi Kolínem a Kutnou Horou, byly získávány hnědočervené granáty podobné českým granátům od Třebenic, ale horší kvality. Několik desítek let byly zpracovávány do šperků. Na několika místech byly těženy černé silurské břidlice a za sucha pokusně destilovány pro výrobu mazadel a bitumenů na impregnaci látek. U Běchovic byl v malém dobýván minerál glaukonit jako zelená malířská hlinka. V moderní době byl v Lištici u Berouna prováděn průzkum na datolitové rohovce jako surovinu bóru.
.
Východní úsek velkolomu Čertovy schody u Koněprus se dnes jeví jako nevábná jizva v tváři krajiny, neničí však nenahraditelné přírodní hodnoty a je schopna úspěšné revitalizace, jak dokazují zkušenosti z opuštěných lomů v Českém krasu.
(foto P. Mudra)


Velkolom Čertovy schody
 
Dědictví těžby surovin je rozporuplné. Na jedné straně stojí stabilizace měny a hospodářský rozvoj českého státu v období trvajícím minimálně tisíc let — od první slavníkovské mincovny až po vrchol kladenského a příbramského dolování. Na druhé straně stojí dnes v oblasti většinou ošklivé, špinavé industriální zóny a obrovské haldy, které znamenají kontaminaci životního prostředí. Naštěstí se prosazují nové přístupy gentrifikace městských zón i lomových rekultivací, jejichž cílem je z lomů vytvořit náhradní skalní stanoviště či geologické parky.




Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR