„Dějiny hornictví jsou vnitřně protkány s dějinami země, že je nemožné je zcela od sebe odděliti. Je jisté, že bohatá rudní ložiska této země, která byla pověstná po celé Evropě, přispěla do značné míry k tomu, že se země zaplétala do četných vnitřních a vnějších rozporů. “

Kašpar Šternberk: Nástin dějin českého hornictví, 1836



V. Cílek
Druhy nerostných surovin
Románská bazilika
.
Románská bazilika v Tismicích u Českého Brodu. Stavební materiály úzce souvisejí s naším vnímáním krajiny – v románské době převládají teplé a lehké opuky (které se v něčem podobají lipovému dřevu), v gotice se uplatňují pískovce, v baroku kombinace cihel, pískovců a měděných střech. V 19. století se začíná používat litina, o něco později sklo a beton.
(foto V. Cílek)
Nejstaršími surovinami využívanými ve středních Čechách byly buližníkové úštěpy nalezené na paleolitické stanici v Přezleticích. Jejich stáří je vyšší než půl milionu let. Ve středním paleolitu byly hojně využívány křemenné a křemencové valouny používané na výrobu jednoduchých úštěpů, drásadel a vzácně i pěstních klínů. Objevují se rozptýleně v celé severní polovině středních Čech — například v Praze-Suchdole, v okolí Mlazic a Vehlovic na Mělnicku i na vysokých terasách podél Berounky.

Další významná středočeská surovina pochází až z mladšího neolitu. Jedná se o bílý krystalický vápenec, který se těží se na Bílém kameni u Sázavy a využívá se na výrobu náramků. Je zajímavé, že tato surovina byla populární i v dalších tisíciletích, protože těžba pomocí těžkých kamenných palic se sem několikrát vrátila. V neolitu a zejména eneolitu byly sbírány amfibolitové valouny na výrobu kamenných sekyrek. Zvláště populární byly jemnozrné, zelenavé adinoly (přeměněné proterozoické tufy), které se nacházely v několika pruzích u Vraného nad Vltavou. Velmi zajímavá je keltská těžba „švartny“, tedy leštitelné uhelné břidlice, která byla u Mšeckých Žehrovic zpracovávána na černé náramky, jež byly vyváženy i mimo naše území. Ve starší literatuře existuje velmi mnoho spekulací o keltské těžbě rud a o rýžování zlata. Přímé důkazy sice scházejí, ale již umístění keltských oppid poblíž rudných ložisek, široce rozšířené zpracování kovů u Keltů i srovnání analýz místních rud s keltskými výrobky ukazuje na místní hornickou tradici. Rovněž umístění slavníkovské mincovny na blatném hradišti v Malíně u Kutné Hory indikuje časné využívání zdejších stříbrných rud.


Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR