Změny od konce středověku
  Další vzestup osídlení za posledních Přemyslovců a za Lucemburků ovlivnilo a zpomalilo kromě ekonomických a politických příčin pravděpodobně i postupné zhoršování přírodních podmínek, které v druhé polovině 15. století dosáhlo prvního teplotního minima. Do části období spadají husitské války, které do struktury osídlení také přinesly změny a stagnaci. Zhoršení klimatu a pokračující kácení lesů i v horských oblastech vedly k dalším povodním a změnám místních podmínek, jež máme doloženy především na Labi a ve středočeském prostoru hlavně na Poděbradsku. V závěru 15. a především v průběhu 16. století dochází na přítocích Labe k prvním regulacím vodního režimu. Jejich pozůstatky na Poděbradsku jsou Sánský kanál vyvedený z Cidliny a z něj se oddělující Nový kanál, jež napájely síť rybníků, mezi kterými měl být i největší rybník tehdejších Čech — Blatec. Celé rozsáhlé vodní dílo ústilo do Mrliny. Výsledkem zcela radikálních změn v dříve patrně periodicky zaplavovaném území byla změna vegetace a mikroklimatu. Po celé 16. století vzrůstá snaha o ekonomické využití krajiny. Dobýváním a zpracováním rud, těžbou dřeva, rybníkářstvím a chovem ovcí se postupně začíná měnit charakter území. Velmi podstatně zasáhla do dalšího vývoje osídlení Čech třicetiletá válka. Míra zpustošení v jednotlivých středočeských částech závisela na četnosti a délce pobytu válčících a rabujících stran. Celkově došlo z důvodů válečných událostí a především emigrace nekatolíků k výraznému úbytku počtu obyvatel.

V období, které následovalo po ukončení třicetileté války, začala klimatická změna, jež znamenala výrazné ochlazení. Proběhla v časovém intervalu od druhé třetiny 17. až po první desetiletí 18. století. Zdá se, že přesto docházelo k postupnému zvyšování počtu obyvatelstva. K urychlení vzrůstu počtu obyvatel a zakládání posledních vsí přispěly především změny v zemědělství. Intenzifikace v pěstování obilí a zavádění pěstování nových plodin — ve výše položených oblastech především brambor — umožnily vyšší produkci potravin. K oživení přispělo zakládání a rozvoj manufaktur. Dochází k opětnému rozšiřování těžby rud železných i neželezných kovů a jejich zpracování i k zakládání dalších zpracovatelských zařízení. Rozvíjí se mohutná stavební činnost, spojená s budování nových panských a církevních sídel, včetně koncipování symbolické barokní krajiny. Jsou budovány rozsáhlé barokní fortifikační systémy, stavěny a zlepšovány cesty a silnice. Od této doby člověk zasahuje do přírodního prostředí stále intenzivněji. Devastace je plně rozvinuta nástupem průmyslové revoluce kolem poloviny 19. století. Jejím výsledkem je další rozvoj těžby surovin, rozmach zemědělství a odlesňování. Struktura středočeských sídel je ukončena, mění se jen skladba obyvatelstva. Tato situace pokračuje různě intenzivně až do vzniku Československa. Ve dvacátých letech je podle dobových fotografií možné pozorovat opětné zalesňování území Českého krasu a některých dalších, dříve obnažených terénů, jež byly dříve intenzivně využívány především pro pastevectví.

Po druhé světové válce došlo k velkým změnám, je patrný nárůst lesa a rozšíření dřevin v místech, která nevyhovovala pracovním postupům velkoplošného jednotného zemědělství. Mění se i struktura vesnic, vzhled a funkce stavení. Hospodářská zvířata jsou chována mimo obec v nových kravínech, téměř zaniká chov drůbeže a radikálně klesá počet obyvatel. Po násilné kolektivizaci a nuceném vystěhování sedláků zůstává téměř v každé středočeské vsi až dodnes na návsi opuštěné stavení. I za posledních deset let se rány hojí jen zvolna. Staletá vazba rodin na rodný statek byla zrušena a stěží se obnoví. Z původních zemědělských osad se stávají soubory rodinných domů pro industriální společnost.




Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR