J. Obermajer
Vývoj lesního hospodářství
Prameništní olšina
.
Prameništní olšina na Benešovsku s kvetoucí bledulí.
(foto P. Mudra)


Stav lesů je značně ovlivňován činností člověka. Střední Čechy jsou osidlovány již od pravěku a jejich historický vývoj souvisí s postavením Prahy jakožto sídelního místa českých panovníků. Území v okolí Prahy se utvářelo jako její hospodářské zázemí s příslušným rozvojem zemědělství a později průmyslu. V době, kdy hlavním zdrojem obživy byl lov, ovlivňovali lidé les jen velice málo tím, že jej vypalovali v místech, kde vytvářeli svoje osady. Významnější zásahy do lesních ekosystémů představoval přechod člověka od lovce k zemědělci, který pěstoval plodiny a choval domácí zvířata. Potřebný prostor pro tuto činnost byl získáván na úkor lesních ploch. Již v této době byly přeměněny na pole například lužní porosty v Polabí. Les nabýval stále většího významu jako producent suroviny pro vytápění obydlí a k výrobě nástrojů a značná spotřeba souvisela se středověkým hornictvím, kdy byly v okolí Kutné Hory vykáceny rozsáhlé lesní plochy. Ale i opačně v době, kdy společnost strádala — například za husitských válek a třicetileté války — si les bral svoje území zpět a pole, louky a pastviny opět postupně zarostly lesem.

Člověk se k lesu choval jako k nevyčerpatelné zásobárně, ale s dalším hospodářským rozvojem pochopil, že musí o lesy začít pečovat, aby si systematicky zachovával stálý přísun dřeva pro svoje potřeby. Tak vlastně vzniklo lesní hospodářství, jež můžeme považovat za první hospodářskou oblast postavenou na principu, který se dnešními slovy označuje za trvale udržitelný. Ve svém vývoji však lesní hospodářství neustále hledá rovnováhu mezi hospodářskými požadavky a obnovou lesa se všemi jeho funkcemi. Při prvních hospodářských úpravách lesa hledal člověk způsob, jak nekvalitní lesy poškozené dřívějším využíváním k pastvě, hrabáním steliva a těžbou převést na kvalitní vysokokmenné porosty. Tím se měnily hospodářské požadavky na sortiment těženého dříví. Například po objevu černého uhlí a jeho těžbě v dolech se výrazně zvýšila poptávka po smrkovém dřevu na výdřevu dolů a naopak v důsledku poklesu poptávky po dřevěném uhlí klesl i význam bukového dřeva. Zvýšená poptávka po jehličnatém dřevu vedla k rozsáhlým přeměnám původně listnatých lesů na jehličnaté. Ale později se ukázal tento krok především s ohledem na škody vznikající v těchto nepůvodních porostech jako nesprávný. Lesníci zjistili, že v místech, kde byla zachována původní skladba dřevin, je les z dlouhodobého hlediska odolnější a stabilnější.

Vývojem lesů se zabývají lesní hospodáři, ale také vědci. Poznáváním lesů a lesních ekosystémů je vytvářena disciplína s názvem lesnická typologie. Ta se snaží najít návod k trvale udržitelnému pěstování lesa na základě poznání jednotlivých složek lesních ekosystémů a jejich vzájemných příčinných vztahů.


Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR