Geografické prvky květeny

Lomikámen vždyživý
.
Lomikámen vždyživý je ve středních ­Čechách druhem dealpinským.
(foto P. Macháček)

Hlaváček jarní.
Hlaváček jarní roste na hlubokých sprašových půdách.
(foto P. Macháček)

Bělozářka liliová
.
Bělozářka liliovitá roste ve středních Čechách na východní hranici svého západoevropského areálu.
(foto J. Vávra)


Dvojštítek hladkoplochý
.
Dvojštítek hladkoplodý roste vzácně na minerálně bohatších skalách ve vltavském údolí jako jeden z dealpinských druhů.
(foto J. Pokorný)

V současné době proto ve středních Čechách nalézáme druhy, jejichž celkový areál a centrum vzniku a rozšíření jsou velice rozdílné. Vyskytují se zde druhy subatlantské, subkontinentální (v mezních polohách i druhy kontinentální), středoevropské endemity, ale zasahují sem i druhy submediteránní a najdeme tu i druhy dealpinské.

Nejhojnější jsou samozřejmě druhy středoevropské, jako je habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea), svízel lesní (Galium sylvaticum), dymnivka dutá (Corydalis cava), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kopytník evropský (Asarum europaeum) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). To všechno jsou druhy listnatých hájů. V příznivých teplých polohách severně od Prahy se uplatňují květenné elementy více typů, a to jak druhy s centrem rozšíření v submediteránní oblasti s poněkud vyššími nároky na vlhkost, tak i druhy s centrem rozšíření v pontické stepní oblasti severně od Černého moře, které snášejí delší období sucha. Do středních Čech zasahují dokonce i druhy jihosibiřské, které rostou v prosvětlených lesích.

submediteránním patří zejména druhy rostoucí na stráních kaňonů vodních toků — Vltavy a Berounky, například dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus), dřín jarní (Cornus mas), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), vstavač nachový (Orchis purpurea) a další.

Odlišné klimatické i půdní nároky mají druhy pontické (stepní): ty lze najít hlavně na sprašových půdách na plošinách od Kralup nad Vltavou k severu a severozápadu, na Slánsku a Kladensku a ve středním Polabí. K nápadným druhům tohoto typu patří například hlaváček jarní (Adonanthe vernalis), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), mochna písečná (Potentilla arenaria), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a kostřava walliská (Festuca valesiaca).

Existuje i řada druhů s kombinací obou typů. Mezi nejznámější patří kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (Stipa joannis), tařice skalní (Aurinia saxatilis) a devaterka poléhavá (Fumana procumbens). Koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a sasanka lesní (Anemone sylvestris) mají areál ponticko-sarmatský — od Černého moře do Polska.

Je třeba zmínit ještě druhy jihosibiřské, které dosahují na naše území z východu buď poměrně souvisle jako ostřice nízká (Carex humilis), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), nebo v doznívajících malých exklávách západního okraje areálu jako popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) na Mladoboleslavsku nebo kýchavice černá (Veratrum nigrum) ve Džbánu.

Vzácností jsou reliktní dealpinské druhy jako lomikámen vždyživý (Saxi­fraga paniculata) na severních svazích Českého krasu nebo reliktní serpentinofyt mochna Crantzova (Potentilla crantzii) na dolnokralovických hadcích. Častější jsou druhy boreální, a to zejména na dostatečně vlhkých místech Jesenicka a Mladoboleslavska, jako je například sedmikvítek evropský (Trien­talis europaea), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), ďáblík bahenní (Calla palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsi­flora).

Konečně subatlantské druhy pronikají do středních Čech hlavně přes okolí Bělé pod Bezdězem z Dokeska a některé se dostaly až do severní části středního Polabí. Patří k nim například nahoprutka písečná (Guepinia nudicaulis), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) a ovsíček časný (Aira praecox).
Vysoce zajímavou skupinou ve sledovaném území jsou mezní prvky. Jedná se o druhy, které mají v tomto území část své absolutní hranice areálu. Výraznou východní hranici na Vltavě má zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus) a subatlanticko-submediteránní jehlice plazivá (Ononis repens), dále na Vltavě a ve středním Polabí západosubmediteránní bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), ovsíček obecný (Aira caryophyllea) a sítina slatinná (Juncus subnodulosus), naopak svou západní až severozápadní hranici má ve středních Čechách dub pýřitý (Quercus pubescens), ochmet evropský (Loranthus europaeus) a šater svazčitý (Gypsophila fastigiata). V Brdech, na jihu Vlašimské pahorkatiny a v severozápadním výběžku Českomoravské vrchoviny má severní hranici dřípatka horská (Soldanella montana) jako alpský migrant.

Středními Čechami probíhá jižní či jihozápadní hranice sarmatských prvků, jakými jsou tomkovice vonná (Hierochloë odorata), kozinec písečný (Astragalus arenarius), hvozdík písečný (Dianthus arenarius), sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) a koniklec otevřený (Pulsatilla patens). Stejně tomu je i u karpatského rozšíření některých druhů, například zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) zasahuje nejzápadněji na Křivoklátsku, chrastavec křovištní (Knautia drymeia) do okolí soutoku Sázavy s Vltavou a ostřice chlupatá (Carex pilosa) ke Chlumu u Mladé Boleslavi.

Třemdava bílá

.
Třemdava bílá se jako vzácný submediteránní druh vyskytuje v teplomilných doubravách.
(foto P. Mudra)

.
Vachta trojlistá je boreální druh s těžištěm výskytu v severní části Eurasie.
(foto V. Žák)

..
Suchopýr širolistý zasahuje do Čech z boreální oblasti.
(foto V. Žák)

Koniklec luční
.
Koniklec luční český je rozšířen v ponticko-sarmatské oblasti.
(foto V. Žák)

Vachta trojlistáSuchopýr širolistý
.
Detail květenství vstavače nachového.
(foto V. Žák)

..
Vstavač nachový roste na světlinách teplomilných doubrav na vápnitých půdách – např. na Milské stráni.
(foto V. Žák)

Koniklec otevřený
.
Koniklec otevřený má ve středních Čechách jihozápadní hranici svého sarmatského rozšíření. V poslední době valem mizí, podobně jako jiné druhy konikleců.
(foto S. Wieser)
Detail květenstvíVstavač nachový


Hvězdnice chlumní
.
Hvězdnice chlumní vykvétá na konci léta na teplých stráních.
(foto Z. Chalupa)


Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR