Rozmanitost podnebí
 

Uvedený nárůst srážek od suchého severozápadu k vlhčímu jihovýchodu není tedy podmíněn jen nadmořskou výškou, ale především srážkovým stínem pohraničních hor na severozápadě Čech, který takto zasahuje až do středočeského prostoru, kde je v mírné míře ještě posílen srážkovým stínem Brdského pohoří.

. 
Letní kupovitá oblačnost nad Hřebeny.
(foto P. Mudra)
Letní oblačnost

Tento stav je do značné míry ovlivňován prouděním vzduchu, zejména převahou větrů západních směrů, což se projevuje i v různých podrobnostech — například v rozdílu mezi závětrnými svahy obrácenými k východu, kde se v zimě hromadí nejen více sněhu, ale i jemného, větrem přenášeného detritu, což přispívá k vzniku hlubších půd i vyrovnanějšímu mikroklimatu. Zato svahy obrácené proti západu se vyznačují mělkými půdami a značným kolísáním teplot a vlhkosti v denním i dlouhodobém rytmu. Je zajímavé, že tento rozdíl lze sledovat i v nejmladší geologické minulosti, především v rozložení sprašových závějí, které pokrývají svahy obrácené k východu, zatímco svahy opačné orientace postihovaly spíše odnosné pochody, takže údolí poledníkového směru se vyznačují asymetrickým průřezem.

Dostáváme se tak k některým podrobnostem, jež se týkají místního klimatu, které je například v kaňonovitých údolích řek v jižní polovině kraje značně odlišné od poměrů na sousedních náhorních plošinách a pahorkatinách, nebo klimatické mozaiky, s jakou se setkáváme ve spleti pískovcových roklí a skalních městech v Polomených horách a v Českém ráji. Tak třeba v údolí Vltavy nad Prahou se v pestrém sledu střídají slunné a výsušné skalní srázy obrácené především k jihu a jihozápadu se stinnými severními svahy a hlubokými chladnými roklemi nebo s rozdíly mezi dnem říčního údolí a jeho horními hranami, které jsou vystaveny slunci a větru. Podobně je tomu i v oblastech, v nichž vystupují skalnaté vrcholy — například v jižní části Křivoklátska nebo i v Brdech, kde hraje význačnou roli rovněž orientace ke světovým stranám a převládajícím větrům.

Tyto klimatické detaily se často nápadně projevují ve změnách vegetace i v půdních poměrech, takže velkou měrou přispívají k rozmanitosti (diverzitě) přírodního prostředí. Jsou zde však i některé pozoruhodné mikroklimatické anomálie, z nichž si zmínku zaslouží především vnitřní klima hrubých volných sutí (drolin), jež se vyvinuly například v Brdech, na Křivoklátsku nebo v říčních kaňonech, kde se mohou vytvářet podchlazené prostory, ve kterých se trvale (po celý rok) udržuje studený vzduch a někdy i led, takže taková stanoviště umožňovala přežívání drobných živočichů i některých rostlin, zachovaných od poslední ledové doby.





Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR