Labe a jeho přítoky

Regulovaný tok Labe
.
Regulovaný tok Labe v Nymburce.
(foto P. Mudra)

Labe je největší řeka, která u nás pramení. Jeho pramen je na Labské louce v Krkonoších, odkud teče nejprve na jih a poté na jihovýchod. U Pardubic se obrací k západu a posléze k severozápadu k Děčínu, kde u Hřenska opouští naší republiku. Povodí Labe v České republice má rozlohu 51,4 tisíc km2 a odvodňuje téměř celé Čechy. Jeho povodí má pak celkem rozlohu 144,1 tisíc km2, čímž se řadí k evropským veletokům.

Jeho tok ve Středočeském kraji má nížinný charakter. Teče zde poměrně zvolna při spádu kolem 0,4 ‰ v písčitých a hlinitých náplavech, které sem naneslo během starších čtvrtohor. Koryto, jehož šířka dnes kolísá od 50 do 100 m, je dnes již téměř zcela regulované a využívané pro vodní dopravu velkých lodí až do Pardubic. Před regulací teklo Labe v náplavech nepravidelným tokem s mnoha zákrutami a meandry. Vytvářelo slepá ramena a koryto se často měnilo, takže vznikalo rozsáhlé inundační území širokého vodnato-bažinatého terénu, který dnes téměř zcela ustoupil zemědělskému, průmyslovému, ale i rekreačnímu využití oblasti. Svůj původní charakter si Labe zachovalo v tzv. Polabinách, které tvoří malebné pruhy původní labské krajiny s lužními lesy a loukami, při labišťatech (původní ramena Labe), tůních a jezerech. Jeden z nejucelenějších pruhů Polabin po obou stranách Labe je mezi Kolínem a Poděbrady (například labišťata u Hradišťka, kde se nachází i slovanské hradiště atd.). Krajinný ráz toku se pak mění za Litoměřicemi, kde protéká Českým středohořím.

Labe a jeho okolí je i oblíbeným místem hojně využívaným ke koupání, a to především díky písčitému dnu (hlavně mrtvá ramena a bývalé pískovny), ale místy je kvůli vodním vírům i nebezpečné.

Významnější přítoky zprava jsou Cidlina — s délkou toku 92 km, plochou povodí 1 117 km2 a průměrným průtokem u ústí 4,7 m3/s. Vyniká zvláště vysokou rozkolísaností průtoku, který má hodnotu 1:7350 (Labe 1:150). V jejím povodí se nachází celá řada regulací, sítí umělých kanálů a rybníků, z nichž největším Žehuňským přímo protéká řeka Cidlina. U Nymburka přijímá Labe Mrlinu (délka toku 51 km, plocha povodí 642 km2), která má průměrný průtok u ústí 1,6 m3/s. Dalšími přítoky zprava jsou kromě Jizery například Košátecký potok a Pšovka, protékající pramennou oblastí u Mělnické Vrutice s velkými podzemními zdroji čisté vody, ve které se nacházejí jedny z nejvydatnějších pramenů v Čechách (115—260 l/s).

. 
Meandrující dolní tok Jizery.(foto P. Mudra)
Meandrující dolní tok Jizery

Největším pravostranným přítokem této oblasti je Jizera — 157,2 km dlouhá řeka pramenící v Polsku na svazích hory Smrk a odvádějící vodu z povodí, které má plochu 2 193 km2. Do Labe ústí u Toušeně, kde dosahuje průměrných průtoků 23,96 m3/s. Na dolním toku, který má již nížinný charakter s mírným proudem a sklonem 1 ‰, dosahuje koryto šířky až 50 m.

Nedaleko nad soutokem Jizery s Labem se na pravém labském břehu nachází obec Káraný s vodárnou, jež zásobuje část Prahy pitnou vodou. Voda zde v lesích severně od obce prosakuje z Jizery mohutnými písčitými nánosy, jimiž je filtrována, jímacím a vodovodním systémem již od počátku 20. století.

Významnějšími přítoky Labe jsou zleva (kromě Vltavy) především Doubrava (plocha povodí 599 km2), 85 km dlouhá řeka, jež svým dolním tokem protéká Čáslavskou kotlinou ústící do Labe, s průměrným průtokem 3,12 m3/s. Dalším levým přítokem je Klejnárka — 42 km dlouhá s průměrným průtokem v ústí před Kolínem kolem 1,5 m3/s. U Nymburka přitéká Výrovka — 63 km dlouhá s průtokem v ústí 1,94 m3/s. Pramení v Kochánově a odvodňuje plochu 544 km2. V horní části toku pod Vavřineckým rybníkem protéká úzkým, nepřehledným korytem s četnými peřejemi, u Toušic s projevem terénního zlomu, kde je na toku kaskáda. Zleva přijímá 22,8 km dlouhý tok Šembery, jenž pramení u Jevan. Z levé strany do Labe dále ústí ještě řada menších přítoků, jako jsou například Výmola, Vinořský, Mratínský a Kojetický potok, nedaleko před soutokem s Vltavou pak Černávka.

. 
Soutok hlavních středočeských řek Labe a Vltavy v Mělníku.(foto P. Mudra)
Soutok hlavních řek Labe a Vltavy


Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR