Rozmanitost půd (pedodiverzita)
 

Na rozdíl od černozemí, černic, šedozemí, hnědozemí a fluvizemí, které jsou po stránce agronomické našimi nejlepšími půdami, jsou leptosoly, glejsoly a stagnosoly hodnoceny soustavou bonitovaných půdně ekologických jednotek České republiky jako půdy s velmi nízkou produkční schopností či až jako půdy pro zemědělské účely zcela postradatelné.

Výše zmíněný převažující rozptýlený výskyt těchto zemědělsky málo hodnocených půd má však svůj mimořádný význam z hlediska utváření rozmanitosti krajinné mozaiky. Jedním z hlavních předpokladů rozmanitosti druhů a společenstev — biodiverzity — je totiž právě rozmanitost půd — pedodiverzita. V zásadě platí — a na extrémních půdách dvojnásob — že vegetační pokrývka je formována existujícími vlivy prostředí. Je tedy výslednicí existujících ekologických, cenotických a interakčních vztahů, a proto i jejich nenáhodným určitým ekvivalentem. Tam, kde se může uplatnit, je diverzitou půd podmiňována výrazná diverzita floristická. Floristická rozrůzněnost na jednotlivých stanovištích i v krajině jako celku zase podmiňuje rozrůzněnost zde se vyskytující fauny (obratlovců, avifauny, plazů, obojživelníků, hmyzu, členovců, měkkýšů apod.).

. 
Kambisoly v krajině pod Džbánem mají typické červenavé zabarvení podmíněné matečným substrátem – červenými vrstvami permokarbonu.
(foto P. Mudra)

Kambisoly v krajině



Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR