„Půda je jeden nejvýznamnějších přírodních zdrojů. Nešetrné zacházení s půdním fondem vede k těžko nahraditelným ztrátám, protože například eroze po likvidaci vysokých mezí ve svažitém terénu může odnést tolik půdy při jediném přívalu, kolik se nevytvoří ani za jedno století.“

E. Hadač: Krajina a lidé, 1982



Z. Vašků
Vznik a vývoj půd
  V literatuře bývá někdy půdní pokryv výstižně označován jako prvý integrátor prostředí. Tím je filozoficky zdůrazněno, že konkrétní půda je funkční výslednicí velkého počtu základních i vedlejších činitelů, které působily na určitém místě včetně působení existujících zpětných vazeb mezi nimi.

. 
Pohled od návrší Dřínova k obci Odolena Voda, oblast rozšíření černosolů na křídových slínech.
(foto H. Rysová)
Pohled od návrší Dřínova

Ve středoevropských podmínkách se při vzniku a vývoji půd uplatňovaly zejména geologický podklad (matečné půdotvorné substráty), reliéf (členitost povrchu území), vodní režim (především míra převlhčení a prosychání stanovišť a jejich ovlivnění hladinou podzemní vody), podnebí, vegetační pokrývka, půdní organismy a v neposlední řadě působení člověka. Vzhledem k tomu, že tyto základní půdotvorné faktory se na teritoriu Středočeského kraje výrazným způsobem mění (pestrá geologická stavba, výrazné výškové, sklonitostní a expoziční rozdíly, nezanedbatelné rozdíly v rozdělení srážek a teplot, bohatá hydrografická síť a více nežli sedm tisíciletí trvající zemědělská kultivační činnost), je jejich zákonitým výsledkem velice pestrá škála půd.

V souvislosti s půdním pokryvem si zpravidla velice málo uvědomujeme, jak významnou roli sehrálo zastoupení půd v procesu osidlování Čech pro rozšíření jednotlivých kultur a pro demografický a hospodářský vývoj. Připomeňme si v této souvislosti v převyprávění Augusta Sedláčka (1894) půvabnou pověst o příchodu Čechů do naší vlasti: „…zastavili se pod Řípem, vysokou horou, z jejíchž blan možný byl rozhled po okolí daleko. Vůdce vystoupil na ni se svými druhy a poohlédnuv se po okolí, takto promluvil: ‚Ó, druhové, kteříž jste se mnou těžce strádali v lesích, plesejte se mnou hlasitě, neb co mi bohové ve snách zjevovali, toť vidím před sebou. Žádný přelud mne nemámí, ale zrakoma svýma vystihuju daleko žírný tento kraj…‘.“  To, co zde praotec Čech se svou družinou dobře rozpoznal a co zde objevili již dlouho před ním před více než 7 000 lety první zemědělci z mladší doby kamenné, byly na prvém místě velice úrodné půdy, náležející do referenčních tříd černosoly, fluvisoly a luvisoly.


Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR