Tvář středních Čech – dílo čtvrtohor
Viklan, tzv. Husova kazatelna .
Viklan, tzv. Husova kazatelna, na Sedlčansku tvoří pevné jádro žulového bloku zbylé po odnosu okolních hlubokých zvětralin.(foto P. Murda)

Krajina ve starém kvartéru měla ještě mírný reliéf a byla hodně pokryta křídovými a třetihorními horninami.

Další zásadní vliv na vytvoření dnešního krajinného obrazu měl střední a mladší pleistocén, neboť během něj probíhalo střídání ledových a meziledových dob, jež bylo doprovázeno působením vnějších destruktivních procesů — mrazového zvětrávání, půdotoku či náhlého jarního tání, které je snad odpovědné za vznik četných, dnes suchých údolí (například v pískovcových oblastech). Před necelým milionem let došlo k opětovnému výzdvihu českého masivu. Zároveň se vodnaté, sezonní řeky zahlubovaly do skalního podloží a vytvářely v pevných horninách kaňon (jako na Vltavě a Berounce) nebo v měkkých křídových slínech široce rozevřené údolí (jako na Labi). Pokud však Labe vstoupí do pevných hornin, například u Týnce, tak okamžitě vytvoří kaňon.

Zahlubování probíhalo etapovitě. Nejprve byly erodovány boky a dno údolí a v takto vytvořeném prostoru došlo k sedimentaci štěrků. V další fázi se řeka opět rychle zahloubila, ale obvykle nestačila erodovat všechny starší štěrky, které v podobě obřích vodorovných stupňů — jako je třeba Letná v Praze — zůstávají na boku údolí. Eroze postihovala různým stupněm různě odolné horniny, takže došlo k tomu, že odolné horniny jako křemence, vápence nebo opuky vytvářejí nejvyšší patro krajiny. Významným krajinným prvkem zejména v severní polovině středních Čech jsou asymetrická údolí zhruba severojižního směru, jejichž západní svahy jsou mírné a pokryté sprašovými závějemi, zatímco svahy obrácené proti západu bývají strmé a jsou často lemované skalními výchozy.

. 
Údolí Berounky pod Srbskem, pohled z Vanovických skal ke Kodě.
(foto P. Mudra)
Údolí Berounky pod Srbskem

Rušivé síly

.
Rušivé síly, zejména střídavý mráz za vlhkého počasí, postihují i velmi odolné horniny, jako jsou kambrické slepence na Jindřichově skále v Brdech, z nichž postupně odlamují jednotlivé bloky, které se hromadí jako balvanité droliny na úpatí skalních stěn.
(foto P. Murda)


Odnosné pochody
modelovaly v tvrdých horninách významné skalní útvary — skalní hradby a věže v Brdech, bizarní buližníkové kamýky na Křivoklátsku, balvanité žulové výchozy v Posázaví i krasové jevy v Českém krasu. Hloubková eroze vytvořila v masivních pískovcích Kokořínska a Českého ráje celá bludiště roklí se svislými stěnami, převisy a specifickým mikroreliéfem — například voštinami. Pod skalními výchozy budovanými odolnými horninami docházelo k tvorbě drolin, balvanových proudů a možná i skalních ledovců. Můžeme je pozorovat na Plešivci u Lochovic, Žďáru u Rokycan či na kambrických vyvřelinách na Křivoklátsku. Velkolepá scenerie Vlčí rokle u Prosečnice na Sázavě je tvořena žulovými balvany, z nichž místní tok vymyl písčité zvětraliny. Obdobně se modelovaly žulové skály na Jesenicku západně od Rakovníka.

Nejvíc postižené a větším dílem zničené jsou nejmladší — holocénní — terénní útvary, protože jsou vázány hlavně na údolní nivy. Splavnění Labe, tzv. „kanalisace“, vedlo koncem 19. století k odříznutí a zasypání několika generací meandrů, zkrácení koryta Labe o jednu třetinu v úseku mezi Pardubicemi a Mělníkem a k řadě dalších úprav. V posledních staletích se hlavním krajinotvorným činitelem stává člověk. V rozvinutých zemích připadá na jednoho člověka a rok přesun 20 tun hornin! Jedná se o náspy dálnic, výlom metra, těžbu stavebních surovin, rud a paliv. Transport navíc spotřebovává energii, a tím dochází k rychlému ubývání fosilních paliv. V rámci tohoto globálního problému je nutné zmínit základní problém středočeské krajiny spjaté zejména s infrastrukturou hlavního města — je jím urbanizace a budování dopravních systémů.




Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR