Vývoj po roce 1945

Po válce nastává všeobecný rozvoj přírodních věd, které po výstřelcích stalinské éry nejsou na rozdíl od humanitních disciplín významněji ideologizovány. Dochází k detailnímu geologickému mapování nejprve v měřítku starých speciálek 1:75 000, později v podrobnějších měřítkách. Velmi bouřlivě a k okolní přírodě někdy až neurvale se rozvíjí ložisková geologie, zejména těžba vápenců kvůli cementu na velké stavby socialismu, a rovněž těžba uhlí, uranu a zpočátku i železných rud. Paralelně se však prosazuje i ochranářský přístup, a to jak k historickým městům, tak i k přírodním hodnotám. 50. až 70. léta se nesou ve znamení dokumentačních map — vznikají mapy půdních pokryvů, různé edice ložiskových, geologických a geofyzikálních map, map lesních porostů i map rekonstrukcí přirozené vegetace.

Ojedinělý pokus o integrovaný geobotanický výzkum Českého krasu vyšel z přírodovědecké fakulty, kde bylo v 60. letech zpracováno pod vedením J. Jeníka několik diplomových prací a později v 70. letech byla provedena rozsáhlá studie o sukcesi na opuštěných polích pod vedením M. Rejmánka, publikovaná v mezinárodním tisku. V 70. a 80. letech byl zahájen rozsáhlý výzkum biosférické rezervace Křivoklátsko, který je od konce 90. let systematicky publikován v sérii monografií (J. Kolbek a spolupracovníci). Počet dalších specializovaných článků je značný, ale dochází spíš k fragmentaci vědomostí a k víceméně izolovanému vývoji jednotlivých přírodovědných disciplín. Určitý obrázek o tomto období lze získat například ve sborníku věnovaném středočeské přírodě — Bohemia Centralis (vychází od roku 1971), ale i ze Sborníku vlastivědných prací Podblanicka nebo sborníku Muzeum a současnost Vlastivědného muzea v Roztokách.

Po roce 1990 se situace opět proměňuje. Dochází k redukci akademických pracovišť i restrukturalizaci vysokých škol. Zpočátku se zdá, že regionální věda bude muset být opuštěna ve prospěch širokých mezinárodních projektů, ale koncem 90. let se opět objevují monografie zaměřené na středočeskou přírodu. Je to například komplexní publikace J. Kovandy a kolektivu Neživá příroda Prahy a jejího okolí (2001) a již zmíněné dílo o vegetaci a květeně Křivoklátska, několikadílná monografie J. Kolbeka a spoluautorů, díky které se tato evropsky pozoruhodná oblast stává jedním z botanicky nejlépe zpracovaných území světa.





Copyright © 2003 Středočeský kraj, stránky využívají publikační systém Apollo

Licence Creative Commons
Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, jehož autorem je Vojen Ložek, Václav Cílek, Jarmila Kubíková a kol., podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR